family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

tribe Rosaliini Fairmaire, 1864

genus Rosalia Audinet-Serville, 1834

subgenus Rosalia Audinet-Serville, 1834

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Velikost 13-35 mm.

Bionomie. Především bukové lesy pralesního typu nebo málo udržované kulturní bučiny, pastviny se starými soliterními buky. Vývoj v odumřelém dřevě Fagus. Vyvíjí se nejčastěji v silnějších větvích stojících stromů, v odumřelém dřevě po odření kůry živých stromů, v povrchovém dřevě dutin. Poměrně méně často ve dřevě ležícím na zemi za příhodných vlhkostních podmínek. Bukové dřevo ležící na zemi obvykle za velmi krátkou dobu podlehne hnilobám (křenčí), nebo zase naopak vyschne. V obou případech pak dochází k úhynu larev. Nikdy jsem nezjistil vývoj v nevyvrácených pařezech, zřejmě též proto, že v tomto případě je dřevo zprvu přesyceno vodou a pak rychle podléhá hnilobám. Na Vihorlatě jsem nalezl larvy i mnoho výletových otvorů v trámech starého roubeného domu postaveného z trámů Fagus, převážně však v dolních částech, kde byla větší vlhkost, kdežto horní sušší trámy byly silně napadeny Isotomus speciosus (Schn.). Podle toho, že jsem nacházel imaga ve dřevě, pokáceném prokazatelně na jaře před třemi roky, je nejkratší vývoj 3 letý, je však pravděpodobný i delší. Přezimuje jako larva, kuklí se koncem V. a v VI. Imaga se vyskytují od počátku VI. do IX. Maximum je po polovině VII. Imaga za slunného počasí létají a pobíhají nejčastěji po pokáceném i rovnaném dříví (“metrech”), nasedávají na stojící kmeny buků i pařezy. Často i na vytékající míze nejen Fagus, ale též Alnus a Ulmus. Demelt (1966) uvádí výskyt do 1500 m n. m.

Živné rostliny - V Čechách i na Slovensku byl zjištěn vývoj pouze ve Fagus. Viděl jsem kladení vajíček i do kmene Alnus, ale vývoj jsem v nich nikdy nezjistil. Fagus je hlavní živnou dřevinou i jinde (Francie, Rakousko). V Řecku u Leptokarie pod Olympem jsem nalezl larvy ve stojícím mrtvém Fraxinus několik desítek metrů od břehu moře a vychoval asi 7 imag společně s Megopis scabricornis a Morinus funereus. V literatuře bývají uváděny i jiné dřeviny, jako Carpinus, Juglans, Castanea, Quercus.

Variabilita. V tvaru černých skvrn na krovkách velmi variabilní druh. Černé skvrny na krovkách se někdy rozšiřují a někdy jsou redukovány, až jsou krovky témeř světlé. Hodně světlé, nebo černé krovky jsou velmi vzácné.

SK    Hlivištia Roubená stavba z bukového dřeva, v dolní vlhké části napadená Rosalia alpina.

                                                                  Horní suché trámy byly napadené Isotomus speciosus

Skládky bukového paliva z těžených původních pralesů na Vihorlatě. Dřevo ze skládek bylo neustále odváženo

a nově doplňováno z těžených porostů. Na skladovaném dříví byly v létě mj. stovky kusů Rosalia alpina.